"Oldřicha zajímaly majetky církevní i světské. Stačilo vyhotovit listinu, kterou „zabral“ území či majetek konkrétního vlastníka s podmínkou, že pokud on nebo jeho nástupci budou chtít majetky zpět, musí Oldřicha vyplatit nebo mu majetek zůstane jako zástava. Neprávem tak získal například zlatokorunský klášter, Zvíkov i Hlubokou. Dokonce falzy ospravedlnil justiční vraždu Jana Smila z Kremže, který se pouze domáhal svého majetku. Oldřich ho obvinil z falzátorství a za to byla jediná „odměna“ – trest smrti.
Vrcholný dokument Oldřicha II. z Rožmberka, kterým měl Jan Lucemburský udělit rodu právo neprokazovat se pravými listinami, ale pouze ověřenými kopiemi - Foto: Adriana Krobová Vrcholný dokument Oldřicha II. z Rožmberka, kterým měl Jan Lucemburský udělit rodu právo neprokazovat se pravými listinami, ale pouze ověřenými kopiemi Foto: Adriana Krobová Vrcholné dílo přitom mělo teprve přijít s nástupem Ladislava Pohrobka na český trůn a vznikem stavovské komise provádějící revize pozemkové držby v roce 1453. Každý, kdo měl císařské či královské listiny, se s nimi musel ke komisi dostavit, aby byly prozkoumány. Tehdy Oldřich přichází s listem, kterým Jan Lucemburský uděluje Rožmberkům privilegium, že členové tohoto rodu mohou na místo originálů předkládat jen ověřené opisy. Zločiny Oldřicha II. tak zůstaly nepotrestány."